“Vypadá to jako sranda, ale není to sranda,” říká s vážností Jaromír Nohavica v populární scéně z filmu Rok ďábla.

“Kopec K”, popisuje graf, který právě kreslí, “na úpatí toho kopce stojí normální průměrný Čech. Chlastá jak duha a jde nahoru. Dokud jde nahoru, je všecko v absolutním pořádku. Kde je průšvih?” ptá se naléhavě kolegů.

“Tento bod, vrcholek, Bod Zvratu, break point. Tady poté, finito, tam ti nepomůžou doktoři, tam ti nepomůžou psychologové, tam si nepomůžeš sám, prostě úplný konec. O co jde? Někdo chlastá celý život a nic se mu nestane. Proč? Protože ten jeho kopec – výška kopce V – je strašně vysoký. On prostě celý život popíjí a furt leze nahoru. Bohužel, nikdo z nás neví, jak ten kopec máme kdo vysoký …” ¹

Celý film Rok ďábla je protkaný humorem a mystifikací, a proto je otázkou nakolik brát Nohavicovu teorii vážně. Můžeme se ale zamyslet alespoň nad několika body, které zmiňuje. S tím, že Češi mají možná až nezdravě pozitivní vztah k alkoholu by se dalo souhlasit. Průměrný Čech vypije ročně 14 litrů čistého alkoholu a 15 % dospělé populace se pohybuje za hranicí rizikového pití. ² S čím by se ale dalo polemizovat je věta “dokud jde člověk nahoru (tedy pije alkohol a jde do pomyslného kopce K), je všechno v absolutním pořádku.” Je třeba zmínit, že žádné množství alkoholu není zcela bez rizika negativních dopadů na zdraví. Dále Nohavica popisuje náhlý “bod zvratu”, který může přijít. Možná ve své teorii bodem zvratu myslí vznik závislosti, která ale většinou nevzniká náhle, ale naopak spíše plíživě.

A jak vlastně poznat, že je člověk závislý na alkoholu?

Dobrým vodítkem je následujících 6 znaků závislosti.³ Pokud na sobě člověk pozoruje alespoň 3 z nich za posledních 12 měsíců, je to signál, že by bylo dobré obrátit se na odborníky.

1. craving – silná touha dát si alkohol
2. potíže v kontrole užívání – např. pokud jdu na večírek rozhodnutý/á, že si dám jen jednu sklenici vína a nakonec vypiju celou láhev
3. somatický odvykací stav – např. ráno pociťuji “kocovinu” a dám si malé množství alkoholu, aby mi bylo lépe
4. nárůst tolerance – k vyvolání kýženého účinku (např. odstranění zábran, dobrá nálada) je potřeba stále vyšší dávka alkoholu
5. zanedbávání jiných zájmů – např. místo aktivního odpočinku pomocí aktivit, které mě dříve bavili, raději relaxuji tak, že si dám alkohol
6. pokračování v užívání i přes škodlivé účinky – např. všímám si, že druhý den po pití alkoholu mám většinou výčitky a špatnou náladu, ale i přesto pokračuji v pití

A co dělat v případě, že máte pocit, že nad alkoholem ztrácíte kontrolu?

Můžete zavolat na naší linku 800 350 000, kde si s vámi v klidu popovídáme o vaší situaci a společně budeme hledat vhodné řešení. V některých případech tato forma podpory přes telefon stačí, jindy je potřeba vyhledat jinou službu, s čímž vám také rádi pomůžeme. Co se týče možnosti léčby závislosti, jsme mnohem optimističtější než pan Nohavica. I když se může zdát situace bezvýchodná, věříme, že vždy existuje řešení.

Autor: MaSl

Zdroje:

¹ Zelenka, P. (2002). Rok ďábla

² Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra. (2. února 2021). Někteří Češi během nouzového stavu zvýšili spotřebu alkoholu. Ten však oslabuje imunitu. Dostupné z: https://www.zpmvcr.cz/o-nas/aktuality/nekteri-cesi-behem-nouzoveho-stavu-zvysili-spotrebu-alkoholu-ten-vsak-oslabuje-imunitu

³ Světová zdravotnická organizace. (1992). Mezinárodní klasifikace nemocí: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté decenální revize MKN-10. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky.