Kouření a civilizační onemocnění: snížit riziko infarktu je naše rozhodnutí

Stále se zvyšující riziko civilizačních nemocí, jakými jsou například cukrovka, obezita, kardiovaskulární onemocnění či hypertenze, je právem novodobým strašákem. Důvodů pro rychlý nárůst výskytu těchto onemocnění je mnoho – nejčastěji je zdůrazňována souvislost s nezdravým životním stylem. Které z rizikových faktorů však můžeme redukovat možná ještě dnes a proč je důležité se nad tím zamyslet?

Nemoci blahobytu

Nemoci blahobytu – i tak jsou nazývány civilizační onemocnění, jejichž příčinou je nejčastěji městský životní styl, zahrnující sníženou fyzickou aktivitu, nadměrnou konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, kouření, pití alkoholu a trvalý stres. Některé z faktorů můžeme ovlivnit méně, ale existují i takové, které máme my sami v moci. Změna je pak čistě naším rozhodnutím, díky kterému můžeme žít život nejen spokojenější, ale třeba i delší.

Jedním z takových faktorů, které můžeme ovlivnit, je kouření. To dokonce označila Evropská komise právě v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními za nejsilnější rizikový faktor.¹ Někdo by mohl namítat, že mu cigareta ulevuje od akutního stresu, a z toho důvodu se jí vzdát nechce. Avšak dlouhodobé negativní dopady kouření cigaret tento zdánlivý přínos převyšují.

Dlouhodobé dopady kouření

Výzkumy ukazují, že se u kuřáků zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční dvou až čtyřnásobně. Znepokojujícím faktem je (a to možná oproti běžnému předpokladu) riziko úmrtí na infarkt nejvyšší u mladých kuřáků do čtyřiceti let.² Tabákový kouř totiž silně poškozuje cévní stěny, taktéž narušuje správnou funkci nervového a hormonálního systému, čímž následně ovlivňuje i fungování celého kardiovaskulárního systému. Závěrem těchto znepokojujících statistik je na místě dodat, že negativní dopad kouření je podle některých odborníků dokonce tak vysoký, že pokud by všichni současní kuřáci přestali kouřit, pravděpodobně by tato změna měla na výskyt kardiovaskulárních onemocnění jakými jsou infarkt či mrtvice větší vliv než všechny ostatní preventivní i léčebné strategie.³

Co je dobré si z těchto faktů odnést? Nikoli strach či rezignaci na změnu. Ačkoliv je riziko civilizačních onemocnění reálné a některé faktory jako například genetiku ovlivnit můžeme jen minimálně, máme v ruce silnou zbraň – vlastní vůli. Když se rozhodneme, změníme cokoli, co je v naší moci. A to je třeba i žít život bez závislosti.

Pokud přemýšlíte o odvykání nebo chcete konzultovat své užívání, můžete bezplatně zavolat na Národní linku pro odvykání. Na telefonním čísle 800 350 000 jsou vám k dispozici odborní konzultanti každý všední den od 10 do 18 hodin. Nikdy není pozdě udělat první krok správným směrem.

Autor: NAFÍ

Zdroje:

¹ European Commision: Eurostat. (2014). Tobbaco consumption statistics. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Tobacco_consumption_statistics#Daily_smokers_of_cigarettes

² Šedová, L. a kol. (2019). Kouření – ovlivnitelný rizikový faktor nemocí srdce a cév. Kardiologická revue – Interní medicína. 21(2), 106-110.

³ Vrablík, M., Králíková, E., & Češka, R. (2004). Kouření a kardiovaskulární onemocnění se zaměřením na metabolizmus lipidů. Kardiologická revue – Interní medicína, 6(4), 166−169.

Chci pravidelné
adikto novinky
a články do mailu​

Stále se zvyšující riziko civilizačních nemocí, jakými jsou například cukrovka, obezita, kardiovaskulární onemocnění či hypertenze, je právem novodobým strašákem. Důvodů pro rychlý nárůst výskytu těchto onemocnění je mnoho – nejčastěji je zdůrazňována souvislost s nezdravým životním stylem. Které z rizikových faktorů však můžeme redukovat možná ještě dnes a proč je důležité se nad tím zamyslet?

Nemoci blahobytu

Nemoci blahobytu – i tak jsou nazývány civilizační onemocnění, jejichž příčinou je nejčastěji městský životní styl, zahrnující sníženou fyzickou aktivitu, nadměrnou konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, kouření, pití alkoholu a trvalý stres. Některé z faktorů můžeme ovlivnit méně, ale existují i takové, které máme my sami v moci. Změna je pak čistě naším rozhodnutím, díky kterému můžeme žít život nejen spokojenější, ale třeba i delší.

Jedním z takových faktorů, které můžeme ovlivnit, je kouření. To dokonce označila Evropská komise právě v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními za nejsilnější rizikový faktor.¹ Někdo by mohl namítat, že mu cigareta ulevuje od akutního stresu, a z toho důvodu se jí vzdát nechce. Avšak dlouhodobé negativní dopady kouření cigaret tento zdánlivý přínos převyšují.

Dlouhodobé dopady kouření

Výzkumy ukazují, že se u kuřáků zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční dvou až čtyřnásobně. Znepokojujícím faktem je (a to možná oproti běžnému předpokladu) riziko úmrtí na infarkt nejvyšší u mladých kuřáků do čtyřiceti let.² Tabákový kouř totiž silně poškozuje cévní stěny, taktéž narušuje správnou funkci nervového a hormonálního systému, čímž následně ovlivňuje i fungování celého kardiovaskulárního systému. Závěrem těchto znepokojujících statistik je na místě dodat, že negativní dopad kouření je podle některých odborníků dokonce tak vysoký, že pokud by všichni současní kuřáci přestali kouřit, pravděpodobně by tato změna měla na výskyt kardiovaskulárních onemocnění jakými jsou infarkt či mrtvice větší vliv než všechny ostatní preventivní i léčebné strategie.³

Co je dobré si z těchto faktů odnést? Nikoli strach či rezignaci na změnu. Ačkoliv je riziko civilizačních onemocnění reálné a některé faktory jako například genetiku ovlivnit můžeme jen minimálně, máme v ruce silnou zbraň – vlastní vůli. Když se rozhodneme, změníme cokoli, co je v naší moci. A to je třeba i žít život bez závislosti.

Pokud přemýšlíte o odvykání nebo chcete konzultovat své užívání, můžete bezplatně zavolat na Národní linku pro odvykání. Na telefonním čísle 800 350 000 jsou vám k dispozici odborní konzultanti každý všední den od 10 do 18 hodin. Nikdy není pozdě udělat první krok správným směrem.

Autor: NAFÍ

Zdroje:

¹ European Commision: Eurostat. (2014). Tobbaco consumption statistics. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Tobacco_consumption_statistics#Daily_smokers_of_cigarettes

² Šedová, L. a kol. (2019). Kouření – ovlivnitelný rizikový faktor nemocí srdce a cév. Kardiologická revue – Interní medicína. 21(2), 106-110.

³ Vrablík, M., Králíková, E., & Češka, R. (2004). Kouření a kardiovaskulární onemocnění se zaměřením na metabolizmus lipidů. Kardiologická revue – Interní medicína, 6(4), 166−169.