Lidé s duševním onemocněním, zejména trpící depresí či schizofrenií, mohou být také často uživateli cigaret. Důvodem, proč tomu tak je, se zabývalo mnoho výzkumných týmů. V nedávné době také tým britských vědců z Bristolu1.Tým vědců zkoumal údaje téměř půl milionu lidí shromážděných v databázi UK Biobank. Tyto údaje podrobili podrobné analýze a zároveň použili i metodu mendelovské randomizace, která jim umožnila odfiltrovat vliv dědičnosti na konečný výsledek1.Závěrem výzkumu je několik možných vysvětlení, proč lidé trpící depresí či schizofrenií často kouří. Za prvé tito lidé často užívají tabák jako formu sebemedikace - chemické účinky tabáku jim ulevují od příznaku onemocnění, případně od vedlejších účinků léků užívaných na dané psychické onemocnění. Zároveň se však z výsledků studie ukázalo, že kouření může být i rizikovým faktorem již na začátku rozvoje těchto duševních onemocnění, proto by neměla být tématika kouření podceňována1.Více si o problematice můžete přečíst právě v původním článku z minulého roku.1 Wootton, R. E., Richmond, R. C., Stuijfzand, B. G., Lawn, R. B., Sallis, H. M., Taylor, G. M. J., ... Munafò, M. R. (2019). Evidence for causal effects of lifetime smoking on risk for depression and schizophrenia: a Mendelian randomisation study. Psychological Medicine, 1–9. https://doi.org/10.1017/S0033291719002678
