V tomto článku bychom vám rádi představili relaps, laps, jejich příčiny a možnosti prevence. Je možné, že jste o těchto pojmech již slyšeli od svého lékaře mimo kontext závislostního chování. Podívejme se na tyto pojmy z hlediska odvykání od návykových látek. V první řadě je tedy nutné vydefinovat, jaký je rozdíl mezi Lapsem a Relapsem.
Laps versus relaps
Laps označuje jednorázové porušení zásad týkající se častosti či typu chování, které si jedinec sám stanovil. Relaps nemá napříč autory jednotnou definici, nicméně lze hovořit o přerušení procesu změny. Je možné jej také popsat jako návrat k dřívějšímu užívání návykové látky, po pokusu toto chování ukončit.1
Nejčastěji relapsují jedinci v prvních 12 měsících po léčbě, jako obzvláště kritické je také vnímáno prvních 90 dní po opuštění léčby. Prožití lapsu ovšem neznamená okamžité rozvinutí relapsu. Laps lze popsat jako křižovatku, kdy jedna cesta představuje rozvinutí relapsu, druhá pak zamezení dalšího užití návykové látky a udržení abstinence.
Rizikové faktory
Za vysoce rizikové situace lze považovat:
- Negativní emocionální stavy – příkladem mohou být pocity smutku, strachu, vzteku, depresivní stavy, úzkostné stavy, frustrace anebo nuda.
- Interpersonální konflikty – jedná se o konflikty a hádky v rámci mezilidských vztahů abstinujícího jedince (například v rodině, v práci, s přáteli…).
- Sociální tlak – může se jednat o tlak přímý, kdy je abstinující jedinec verbálně či fyzicky pobízen k užití návykové látky anebo nepřímý, kdy se jedinec pohybuje v prostředí s lidmi, kteří návykovou látku užívají.2
Je nutné říct, že rizikovost situací je individuální a u každého člověka se liší. Jako další rizikové situace lze také uvést stres, vyčerpání, pocity samoty, sociální izolace, sebemedikace, zklamaná očekávání a mnoho dalších. Zároveň je velmi důležitý postoj, který jedinec k lapsu a relapsu zaujímá – zdali jej vnímá jako konec odvykání, chybu, ze které se může poučit anebo něco co se mu určitě nestane.2
Výše zmiňované rizikové situace mohou ohrožovat pocit sebedůvěry a sebekontroly abstinujícího jedince a vystavují ho spouštěčům, které mohou prohlubovat riziko lapsu, potažmo relapsu. Nicméně daný laps či relaps je závislý hlavně na způsobu, jakým se jedinec v situaci zachová.
Jak relapsu předejít?
Na tyto situace lze jedince připravit a vybavit jej potřebnými kompetencemi při využití odborných služeb. Jedinec pak bude schopný identifikovat rizikové situace a bude schopen se jim vyhnout, popřípadě je zvládnout. Bude zároveň vybaven znalostmi, aby mohl zabránit přeměně jednorázového lapsu na relaps. Tento proces se nazývá prevence relapsu.1
Složky prevence relapsu lze představit jako:
- Psychoedukace – jedinec se seznamuje s modelem relapsu a jeho rizikovostí
- Zvědomování – jedinec prozkoumává své předešlé zkušenosti, uvědomuje si možné rizikové situace
- Hledání alternativ – jedinec hledá alternativy za závislostní chování, které jsou efektivnější při zvládání rizikových situací
- Nácviky chování – jedinec se vybavuje dovednostmi pro zvládání rizikových situací
- Intervence k životnímu stylu – nevyvážený životní styl je zdrojem rizikových situacích, jedinec tedy svůj styl přehodnocuje a dle nutnosti jej mění2
Pokud se vám opakovaně stává, že se k návykové látce i přes své přesvědčení vracíte, nebo se zrovna nacházíte v procesu abstinence a je pro vás náročnější, než jste očekávali, nemusíte v tom být sami! Můžete se obrátit na naši bezplatnou linku 800 350 000, naši konzultanti vás rádi vyslechnou a poradí s možnostmi dalšího postupu.
Zdroje:
1 Kalina, K. a kol. (2001). Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Úřad vlády ČR.
2 Kalina, K. a kol. (2015). Klinická adiktologie. Praha: Grada Publishing.