Sociální dilema je nový dokument, který nám ukazuje, do jaké míry nás sociální média ovlivňují – jako jedince i jako společnost. Podle několika bývalých zaměstnanců, kteří stáli za zrodem firem jako je například Facebook, Twitter nebo Instagram, mohou tato média produkovat jak dobro, tak mají potenciál způsobit zmatek v našich životech i na naší planetě. Sociální média mají navíc podle nových výzkumů vliv na změnu struktury mozku adolescentů, kteří jsou mnohem zranitelnější vůči vysoké produkci dopaminu, spojené s konstantním scrollováním a notifikacemi.1 Závislost na těchto médiích, zejména u adolescentů, je pak jedním z největších témat tohoto dokumentu.2
Prvním konceptem, který je v dokumentu popisován, je Přesvědčivost technologie. Tento koncept souvisí s umělou inteligencí, která sociální média posiluje. Zaznamenáváním každého kliknutí se umělá inteligence “učí”, na jaké příspěvky, články a videa budou uživatelé s největší pravděpodobností reagovat. Stránky jsou pak přizpůsobeny tak, aby uživatele udržely co nejdéle, a mohly jim tak zobrazit více reklam, získat skrze ně další lidi, a generovaly tak více peněz pro platformy a jejich inzerenty. Notifikace, které vznikají, když je někdo například označen na fotografii, udržují adolescenty u jejich zařízení, aniž by si uvědomili, že je jejich chování manipulováno.2
Dalším zmíněným konceptem zaměřujícím se zejména na otázky identity je takzvaná Falešná popularita. K této problematice se v dokumentu vyjadřuje jedna z bývalých vysoce postavených zaměstnankyň Facebooku Chamath Palihapitiya. Adolescenti si dle jejích slov ve velké míře cení krátkodobých odměn (“lajků” či “srdíček”), ale jejich získáním si posléze připadají ještě prázdnější než dříve. Dle Tristana Harrise, bývalého odborníka na etiku designu ve společnosti Google, pak dochází k nekonečnému hledání online ocenění, jehož výsledky dětem jejich pocit vlastní hodnoty a identity spíše berou.2
Takzvaná “Snapshotová dysmorfobie” je novým problémem týkajícím se duševního zdraví, který propojuje svět sociálních médií s vnímáním vlastního těla. Sociální sítě jsou do velké míry soustředěny na vzhled jedince, což může podnítit nespokojenost s vlastním tělem – riziko je pak zvýšené zejména u dívek v adolescenci. Teenageři se v konfrontaci s nerealistickými standardy krásy v médiích stávají přehnaně kritičtí vůči jedné nebo více částech svého těla.2
Posledním zásadním konceptem je takzvaný “Digitální zklidňovač”. Dokument upozorňuje, že adolescenti, stejně jako dospělí, ztrácejí v souvislosti s nárůstem času stráveným na sociálních sítích schopnost kontaktu se sebereflexí, aktivitami a vztahy v reálném světě. Místo toho, se vyrovnávají s náročnějšími emocemi obrácením se k sociálním sítím jako k rozptýlení či zábavě. Psycholog Jonathan Haidt pak reflektuje, že je celá generace z tohoto důvodu úzkostnější, depresivnější a zranitelnější.3
Dokument Sociální dilema svou populárně-naučnou formou přináší důležité upozornění o negativních dopadech závislosti na sociálních sítích na naše duševní zdraví. V případě, že máte Vy nebo Váš blízký v souvislosti se závislostí na sociálních sítích problém, neváhejte zavolat na naši bezplatnou linku 800 350 000, kde Vám zodpovíme Vaše dotazy.
Autor: OlSn
Zdroje:
1 He, Q., Turel, O., & Bechara, A. (2017). Brain anatomy alterations associated with Social Networking Site (SNS) addiction. Scientific Reports, 7(1), 1-8.
2 Newport Academy. (23 září, 2020). 4 scary concepts from Netflix’s ‘The Social Dilemma’ that every parent should understand. Získáno z https://www.newportacademy.com/resources/empowering-teens/social-dilemma/
3 Twenge, J. M., Joiner, T. E., Rogers, M. L., & Martin, G. N. (2018). Increases in depressive symptoms, suicide-related outcomes, and suicide rates among US adolescents after 2010 and links to increased new media screen time. Clinical Psychological Science, 6(1), 3-17.