O průběhu vysokoškolského studia existují různé představy. Někdo vidí pilné studenty trávící veškerý volný čas v knihovně, někdo zase divoké party, kde alkohol teče proudem a školní povinnosti jdou stranou. Jak to ale s vysokoškoláky a jejich konzumací alkoholu vypadá doopravdy? A co je vlastně k pití alkoholu vede?
Vysokoškolské studium často bývá spojováno s vyšším společenským statusem, což by možná někoho mohlo vést k úvaze, že bude u vysokoškoláků nižší úroveň konzumace alkoholu. Nenechme se ale zmást. Některé zahraniční studie ukazují, že prevalence užívání alkoholu a problémů spojených s jeho užíváním je u VŠ studentů dokonce vyšší než u nestudentů ve stejném věku1,2. Jiná studie, která oslovila přes 900 pražských studentů VŠ, zjistila, že více než polovina oslovených vysokoškoláků pravidelně minimálně 1x týdně pije alkohol3. Dále bylo zjištěno, že pro studenty je typické tzv. binge drinking, tedy nárazové pití nadměrných dávek, tj. u žen čtyř a více drinků, u mužů pět a více drinků za večer4. Tento vzorec konzumace alkoholu je obecně známý, co ale studenty k takovému chování vede?
Představme si situaci, kdy se student rozhoduje, zda bude v danou chvíli pít alkohol. Co vše v daný moment působí na rozhodování? Určitou roli hrají osobnostní charakteristiky jedince – genetické, osobnostní a sociokulturními faktory, a jeho věk – nezapomeňme, že přechod mezi adolescencí a dospělostí je typický experimentováním a hledáním identity. V interakci s těmito charakteristikami a dispozicemi působí aktuální motivy k užití, mezi které patří především povzbuzení prožívání a zvládání obtížných situací neboli coping5.
Na závěr zbývá otázka, jaké jsou možnosti intervence u vysokoškoláků se škodlivým užíváním alkoholu? V České republice aktuálně nabízí služby specificky zaměřené na vysokoškolské studenty s rizikovým chováním v souvislosti s užíváním alkoholu a jiných psychoaktivních látek pouze Adiktologická ambulance pro studenty v Centru adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN UK v Praze. V zahraničí existuje intervenčních programů pro studenty více včetně intervencí prostřednictvím internetu, které v ČR zatím chybí5.
Zdroje:
1 Kypri, K., Cronin, M., Wright, C. (2005). Do university students drink more hazardously than their non-student peers? Addiction, 100(5), 713–714.
2 Wechsler, H, Dowdall, G. W., Davenport, A., Castillo, S. (1995). Correlates of college student binge drinking. American Journal of Public Health, 85, 921–926.
3 Csémy, L., Hrachovinová, T., Krch, D. F. (2004). Alkohol a jiné drogy ve vysokoškolské populaci: rozsah, kontext, rizika. Adiktologie, 4(2), 124–135.
4 Sheffield, F. D., Darkes, J., Del Boca, F., Goldman, M. S. (2005). Binge drinking and alcohol-related problems among community college students: Implications for prevention policy. Journal of American College Health, 54 (3), 137–141.
5 Adámková, T., Vondráčková, P., Vacek, J. (2009). Užívání alkoholu u vysokoškolských studentů. Adiktologie, 9(2), 96–103.