V současné době dochází k jakési renesanci výzkumu v oblasti využití psychedelik k léčbě různých duševních onemocnění, včetně závislostí. Historie bádání (pokud pomineme užití psychedelik v posvátných léčebných procesech různých kultur) se datuje do konce 19. století (1897), kdy byl poprvé izolován meskalin z kaktusu peyotlu1.
Velkým přínosem pro tuto oblast pak byl švýcarský chemik Albert Hofmann, který v roce 1943 poprvé syntetizoval a zkoumal účinky diethylamidu kyseliny lysergové (LSD) a o patnáct let později, v roce 1958, izoloval z tzv. magických houbiček (Psyilocybe mexicana) psilocybin a psilocin2. Velký “boom” ve výzkumu těchto látek probíhal hlavně v 60. letech 20. století, kdy se předpokládal a zkoumal jejich léčivý potenciál u různých diagnóz (např. zmírňování abstinenčních příznaků u osob závislých na alkoholu, léčba úzkosti a deprese u pacientů v terminálním stádiu onemocnění, obsesivně kompulzivní choroba, aj.)3.
Nicméně rekreační (zne)užívání těchto látek příznivci hnutí hippies a také mnohdy neeticky prováděný výzkum vedl nakonec v roce 1970 k zařazení psychedelik na “černou listinu” přijetím nových legislativních opatření v USA, což vedlo k velkému omezení dalšího výzkumu4.
Terapeutický účinek psychedelik spočívá v navození “psychedelického” či “mystického” zážitku, u kterého se předpokládá aktivace dlouhodobé změny navyklých vzorců myšlení, emočních reakcí a chování, což může být klíčovým faktorem při léčbě takových stavů, jakým je i např. závislost na alkoholu5.
Co se týká výzkumu psychedelik v léčbě deprese a úzkosti, většinou se jedná o léčbu těchto stavů u osob v terminálním stádiu nějakého onemocnění, případně u osob s post-traumatickou stresovou poruchou. Dostupné studie ukazují, že podání psilocybinu vedlo k velmi rychlému, významnému a dlouhodobému zlepšení depresivních nálad a úzkosti, ke zlepšení kvality života, znovunalezení smyslu života a optimismu a ke snížení strachu ze smrti6. Podobný účinek byl pozorovaný i po podání LSD nebo ayahuascy7,8.
Závislost na alkoholu, tabáku či jiných drogách je celosvětově nejčastější preventabilní příčinou nemocnosti a úmrtí9. Většina dostupných možností léčby závislostí má však jen omezený účinek, velmi slibné výsledky však přináší výzkum v oblasti její léčby psychedeliky10. Například u LSD bylo hned v několika klinických studiích prokázáno, že je až dvakrát účinnější v léčbě závislosti na alkoholu v porovnání se standardní léčbou11. Stejný efekt byl pozorován i při podávání psilocybinu či ayahuascy.
Na závěr je nutné připomenout, že všechna uvedená data byla získaná za přísně kontrolovaných podmínek v rámci klinického hodnocení a v tuto chvíli se tedy nejedná o oficiální léčebný přístup. Rekreační zneužívání těchto látek nelze rovněž považovat za metodu zbavování se jiných závislostí.
Zajímá Vás toto téma podrobněji? Přečtěte si celý článek v odkazu zde.
Autor: IRMA
1 Bayliss, M. (1987). Some facts about peyote, British Cactus & Succulent Journal, 5 (2), 30-32. Retrieved from http://www.jstor.org/stable/42792438?seq=1#page_scan_tab_contents
2 Hofmann, A. (1970). The discovery of LSD and subsequent investigations on naturally occurring hallucinogens. In F. J. Ayd Jr. & B. Blackwell (Eds.), Discoveries in Biological Psychiatry. Retrieved from https://catbull.com/alamut/Bibliothek/HOFMANN%20Albert/discovery/ lsd.htm
3 Brown, D. J. (2007). Psychedelic healing? Scientific American Mind, 18(6), 66-71
4 Hendricks, P. S., Thorne, C. B., Clark, C. B., Coombs, D. W., & Johnson, M. W. (2015). Classic psychedelic use is associated with reduced psychological distress and suicidality in the United States adult population. Journal of Psychopharmacology, 29(3), 280-288. doi:10.1177/0269881114565653
5 Sherwood, J.N., Stolaroff, M.J., & Harman, W.W. (1962). The psychedelic experiencea new concept in psychotherapy. Journal of Neuropsychiatry, 4: 69-80
6 Kelmendi, B., Krystal, J. H., Corlett, P., D’Souza, C., & Ranganathan, M. (2016). The role of psychedelics in palliative care reconsidered: A case for psilocybin. Journal of Psychopharmacology, 30(12), 1212-1214. doi:10.1177/0269881116675781
7 Gasser, P., Holstein, D., Michel, Y., Doblin, R., Yazar-Klosinski, B., Passie, T., & Brenneisen, R. (2014). Safety and efficacy of lysergic acid diethylamide-assisted psychotherapy for anxiety associated with life-threatening diseases. Journal of Nervous and Mental Disease, 202: 513-520
8 dos Santos, R. G., Osório, F. L., Crippa, J. S., & Hallak, J. C. (2016). Antidepressive and anxiolytic effects of ayahuasca: a systematic literature review of animal and human studies. Revista Brasileira De Psiquiatria, 38(1), 65-72. doi:10.1590/1516-4446-2015-1701
9 Rehm, J., Taylor, B., & Room, R. (2006). Global burden of disease from alcohol, illicit drugs, and tobacco. Drug & Alcohol Review, 25: 503-13.
10 Bogenschutz, M. P., & Pommy, J. M. (2012) Therapeutic mechanisms of classic hallucinogens in the treatment of addictions: From indirect evidence of testable hypotheses. Drug Test and Analyses, 4: 543-555.
11 Krebs, T. S., & Johansen, P. Æ. (2012). Lysergic acid diethylamide (LSD) for alcoholism: Metaanalysis of randomized controlled trials. Journal of Psychopharmacology, 26: 994-1002.