Delirium tremens: Proč je odvykání alkoholu o samotě nebezpečné?

Alkohol je u nás ve společnosti stále poměrně tolerovanou látkou, ačkoliv je její dopad na naše tělo nevyvratitelně škodlivý. Za rizikové užívání alkoholu je považována konzumace dvou a více standardních alkoholických nápojů denně. Jeden standardní alkoholický nápoj znamená například velké pivo či sklenka vína. Dlouhodobé nadužívání této látky může pochopitelně vést až k silné závislosti, kdy je pro tělo náročné bez pravidelných dávek alkoholu normálně fungovat. V takové situaci se při náhlém přerušení konzumace alkoholu často rozvíjí odvykací symptomy, které můžou vést až do závažného stavu nazývaného delirium tremens.

Pokud se člověk silně závislý na alkoholu rozhodně projít odvykáním sám, může být v takové situaci dokonce ohrožen na životě. V péči lékařů či jiných odborníků je však úmrtnost naštěstí téměř nulová.

Jak delirium tremens vlastně vzniká a jak vypadá?

K rozvoji tohoto stavu dochází nejčastěji druhý nebo třetí den od vysazení alkoholu nebo při zásadním snížení příjmu alkoholu. Deliriu tremens mohou předcházet lehčí abstinenční příznaky jako pocení, nespavost, třes rukou či tachykardie. Nebezpečný je však následný nástup jednoho z nejtypičtějších symptomů deliria – halucinací. Mezi ty nejznámější patří tzv. tělové halucinace, během nichž může dotyčný například odhánět lezoucí či létající hmyz. Delirium často provází i halucinace sluchové či zrakové, kdy daný člověk slyší či vidí rozličné osoby, poměrně často se také stává, že předstírá nějaké činnosti (imaginárně pije, píše, kouří). Dále se také objevují paranoidně-persekuční bludy. Ty mohou nutit střízlivějícího člověka například unikat nebezpečí s pocitem, že je někým nebo něčím pronásledován. V tomto stavu pak může na životě ohrozit sebe (například skokem z okna) nebo své okolí. 

Nebezpečnými příznaky deliria tremens nejsou však pouze ty psychické, ale i fyzické. Dochází k silnému třesu končetin nebo celého těla, epileptickým záchvatům, zvracení či tachypnoi (zrychlenému dýchání), které mohou dotyčného dostat až na dno jeho fyzických sil. Celý tento stav trvá zhruba 3-6 dní, končí pak hlubokým spánkem, ze kterého se daný člověk probouzí do relativně normálního duševního stavu.

Kdybychom se podívali na samotný vznik deliria tremens, je důležité prvně zjistit, jak ethanol obsažený v alkoholických nápojích ovlivňuje mozkové funkce. Ethanol je agonistou benzodiazepinových GABA receptorů, což znamená, že zvyšuje účinky působení kyseliny gabaaminomáselné (GABA). Ta má na naši mozkovou činnost celkově tlumivý účinek, z čehož také plyne onen pocit uvolnění se po požití alkoholu. Zároveň ethanol snižuje účinek glutamátu na neuronových receptorech NMDA v našem mozku (N-metyl-D-aspartátový typ glutamátového receptoru). Glutamát je jedním z hlavních excitačních transmiterů, díky kterým se tedy v mozku přenášejí a zpracovávají informace. Když si to shrneme, tak tedy ethanol způsobí, že je mozková činnost utlumená a celkově pomalejší. 

Když dojde při dlouhodobém nadužívání alkoholu k jeho náhlému vysazení, mozek najednou zareaguje opačně – funkce glutamátu již najednou není ethanolem snižována a mozek je silně excitovaný, tlumivá činnost kyseliny gabaaminomáselné je snížena, tedy mozek přestane být utlumován. A ten pak plný silných vzruchů vysílá takové signály, které se projevují právě výše zmiňovanými symptomy, které jsou v souhrnu nazývány jako delirium tremens. Bezpečné odvykání od alkoholu v situaci silné závislosti je proto nejen kvůli výše zmíněným důvodům doporučováno pod odborným dohledem.

Autor: NAFÍ

Zdroje: 

Chval, J. (2007). Delirium tremens. Interní medicína pro praxi, 9(12), 566–568. 

Mašlániová, M., Minařík, J., Šatný, M. (2019). Delirium tremens jako komplikace odvykacího stavu pacientky závislé na alkoholu. Adiktol. prevent. léčeb. praxi, 2(2), 124–129.

Chci pravidelné
adikto novinky
a články do mailu​

Alkohol je u nás ve společnosti stále poměrně tolerovanou látkou, ačkoliv je její dopad na naše tělo nevyvratitelně škodlivý. Za rizikové užívání alkoholu je považována konzumace dvou a více standardních alkoholických nápojů denně. Jeden standardní alkoholický nápoj znamená například velké pivo či sklenka vína. Dlouhodobé nadužívání této látky může pochopitelně vést až k silné závislosti, kdy je pro tělo náročné bez pravidelných dávek alkoholu normálně fungovat. V takové situaci se při náhlém přerušení konzumace alkoholu často rozvíjí odvykací symptomy, které můžou vést až do závažného stavu nazývaného delirium tremens.

Pokud se člověk silně závislý na alkoholu rozhodně projít odvykáním sám, může být v takové situaci dokonce ohrožen na životě. V péči lékařů či jiných odborníků je však úmrtnost naštěstí téměř nulová.

Jak delirium tremens vlastně vzniká a jak vypadá?

K rozvoji tohoto stavu dochází nejčastěji druhý nebo třetí den od vysazení alkoholu nebo při zásadním snížení příjmu alkoholu. Deliriu tremens mohou předcházet lehčí abstinenční příznaky jako pocení, nespavost, třes rukou či tachykardie. Nebezpečný je však následný nástup jednoho z nejtypičtějších symptomů deliria – halucinací. Mezi ty nejznámější patří tzv. tělové halucinace, během nichž může dotyčný například odhánět lezoucí či létající hmyz. Delirium často provází i halucinace sluchové či zrakové, kdy daný člověk slyší či vidí rozličné osoby, poměrně často se také stává, že předstírá nějaké činnosti (imaginárně pije, píše, kouří). Dále se také objevují paranoidně-persekuční bludy. Ty mohou nutit střízlivějícího člověka například unikat nebezpečí s pocitem, že je někým nebo něčím pronásledován. V tomto stavu pak může na životě ohrozit sebe (například skokem z okna) nebo své okolí. 

Nebezpečnými příznaky deliria tremens nejsou však pouze ty psychické, ale i fyzické. Dochází k silnému třesu končetin nebo celého těla, epileptickým záchvatům, zvracení či tachypnoi (zrychlenému dýchání), které mohou dotyčného dostat až na dno jeho fyzických sil. Celý tento stav trvá zhruba 3-6 dní, končí pak hlubokým spánkem, ze kterého se daný člověk probouzí do relativně normálního duševního stavu.

Kdybychom se podívali na samotný vznik deliria tremens, je důležité prvně zjistit, jak ethanol obsažený v alkoholických nápojích ovlivňuje mozkové funkce. Ethanol je agonistou benzodiazepinových GABA receptorů, což znamená, že zvyšuje účinky působení kyseliny gabaaminomáselné (GABA). Ta má na naši mozkovou činnost celkově tlumivý účinek, z čehož také plyne onen pocit uvolnění se po požití alkoholu. Zároveň ethanol snižuje účinek glutamátu na neuronových receptorech NMDA v našem mozku (N-metyl-D-aspartátový typ glutamátového receptoru). Glutamát je jedním z hlavních excitačních transmiterů, díky kterým se tedy v mozku přenášejí a zpracovávají informace. Když si to shrneme, tak tedy ethanol způsobí, že je mozková činnost utlumená a celkově pomalejší. 

Když dojde při dlouhodobém nadužívání alkoholu k jeho náhlému vysazení, mozek najednou zareaguje opačně – funkce glutamátu již najednou není ethanolem snižována a mozek je silně excitovaný, tlumivá činnost kyseliny gabaaminomáselné je snížena, tedy mozek přestane být utlumován. A ten pak plný silných vzruchů vysílá takové signály, které se projevují právě výše zmiňovanými symptomy, které jsou v souhrnu nazývány jako delirium tremens. Bezpečné odvykání od alkoholu v situaci silné závislosti je proto nejen kvůli výše zmíněným důvodům doporučováno pod odborným dohledem.

Autor: NAFÍ

Zdroje: 

Chval, J. (2007). Delirium tremens. Interní medicína pro praxi, 9(12), 566–568. 

Mašlániová, M., Minařík, J., Šatný, M. (2019). Delirium tremens jako komplikace odvykacího stavu pacientky závislé na alkoholu. Adiktol. prevent. léčeb. praxi, 2(2), 124–129.