V minulosti bylo hraní videoher považováno spíše za doménu mužské části populace. Z výzkumů v posledních letech se však ukazuje, že hráček mezi ženami a dívkami značně přibývá1. Jako příklad může být srovnání dat z USA z let 2006 a 2019. Kdy v roce 2006 bylo mezi hráči videoher 38 % žen, kdežto v roce 2019 to bylo již 46 % žen2. Hráček pak přibývá hlavně mezi adolescenty. Např. v Austrálii průměrně dívky ve věku 15-25 let hrají videohry 81 minut denně3 a 1 % dívek hraje 9 a více hodin i ve všední den4. Na rozdíl od mužské části populace tráví však ženy více času na sociálních sítích, kde často hrají i hry. Rozdíl mezi pohlavími tedy mnohdy vzniká v typu her, které hrají. Ženy častěji dávají přednost různým simulacím, “skládačkám”, vědomostním a logickým hrám. Kdežto muži častěji volí hry typu strategie či “střílečky”, kde bojují proti protihráčům, takže jim tyto hry zaberou více času1. Z výzkumů pak vyplývá, že problém se závislostí na hraní videoher bývá stále častější u chlapců. Např. výzkum provedený v Kanadě ukázal, že problém se závislostí na videohrách mělo 19,2 % chlapců a 4,9 % dívek5. Nižší procento diagnostikované závislosti na hraní videoher u žen bývá často zdůvodňováno tím, že ženy dávají právě přednost hrám, které vyžadují nižší časovou dotaci. Zároveň to může být ale způsobené i tím, že závislost na videohrách se u dívek častěji pojí i s jinými problémy (např. deprese, sebepoškozování, problémy v rodině nebo problémové užívání internetu), na které se často přijde dříve. Přesto by této oblasti měla být podle výzkumníků věnována větší pozornost, protože herní průmysl začíná více a více přizpůsobovat hry tak, aby se líbily i dívkám1.
Autor: LENS
1 King, D. L., & Potenza, M. N. (2020). Gaming disorder among female adolescents: A hidden problem? Journal of Adolescent Health, 66(6), 650–652. https://doi.org/10.1016/j.jadohealth.2020.03.0112 Statista. (19. června 2019). Distribution of computer and video gamers in the United States from 2006 to 2019, by gender. Získáno z at:https://www.statista.com/statistics/232383/gender-split-of-us-computer-and-video-gamers/3 Brand, J. E., Jervis, J., Huggins, P. M., & Wilson, T. W. (2019). Digital Australia 2020. Eveleigh, NSW: IGEA. Získáno z https://igea.net/wp-content/uploads/2019/08/DA20-Report-FINAL-Aug19.pdf. 4 Lawrence D., Johnson S., Hafekost J., Boterhoven de Haan, K., Sawyer, M., Ainley, J, & Zubrick, S. R. (2015). The mental health of children and adolescents: Report on the second Australian Child and Adolescent Survey of Mental Health and Wellbeing. Canberra: Department of Health. Získáno z https://www.health.gov.au/internet/main/publishing.nsf/Content/9DA8CA21306FE6EDCA257E2700016945/%24File/child2.pdf5 Lau, C., Stewart, S. L., Sarmiento, C., Saklofske, D. H., & Tremblay, P. F. (2018). Who is at risk for problematic video gaming? Risk factors in problematic video gaming in clinically referred Canadian children and adolescents. Multimodal Technologies and Interaction, 2(2), 19.
