Jako další tip na domácí četbu doporučujeme velmi zajímavý text od Pavla Nepustila, jednoho z předních českých odborníků na léčbu závislostí.
Publikace s názvem Bez léčby to jde se týká procesu přestávání s typickou českou drogou, pervitinem, a to bez odborné pomoci.
Téma je vysoce aktuální a zároveň na první pohled i kontroverzní – opravdu člověk může odvyknout sám bez kontaktu se specialisty na závislosti? Jde to? Takto se ptají jak samotní uživatelé drog, tak i jejich blízcí. Autor uvádí, že “lidé, kteří překonali problémy s drogami bez pomoci expertů, zůstávají dlouhodobě očím veřejnosti skryti a jejich úsilí je často relativizováno či zpochybňováno”.1
Už jen z tohoto důvodu je velmi žádoucí lépe zmapovat, jak proces přestávání s pervitinem bez odborné pomoci může vypadat.
První část knihy bude zajímavá především pro odbornou veřejnost, autor vysvětluje teoretické zázemí své práce, přibližuje koncepty “přirozeného zotavení”, vztahové perspektivy a identity a cituje řadu výzkumů, jež potvrzují, že přirozené zotavení je častější cestou z dlouhodobého užívání drog než léčba závislosti.
Vědět, co všechno hraje roli v procesu přirozeného zotavení, může být velmi inspirativní jak pro odborníky při poskytování léčby závislosti, tak samozřejmě i pro ty, kdo řeší svou vlastní závislost nebo pro jejich blízké.
Poměrně velká část knížky je věnována popisu příběhů sedmi lidí, kteří se dokázali ze závislosti na pervitinu vymanit sami, přičemž šlo o lidi, kteří:
- užívali pervitin déle než jeden rok
- frekvence užívání byla vyšší než jednou týdně
- uplynulo již více než pět let od posledního užití
- po posledním užití pervitinu nevyužili žádnou formu odborné pomoci
Právě popis výzkumných rozhovorů s těmito lidmi může být inspirativní jak pro současné uživatele pervitinu, kteří by se rádi ze závislosti vymanili, tak i pro jejich blízké, již by jim v tom chtěli pomoci.
O tom, že publikace je srozumitelná i pro laiky, svědčí i to, že se na autora občas po přečtení knihy obracejí lidé, kteří se ze závislosti snaží dostat a potřebují na své cestě zájem, naslouchání a sdílení (Nepustil, osobní sdělení, 8. prosince 2019).
Závěr publikace je věnován odbornému shrnutí výzkumných rozhovorů. Autor rozhovory analyzuje a všímá si toho, že proces změny je možné vnímat jako společný jak na straně toho, kdo s pervitinem přestává, tak jeho okolí. Dovolme si na závěr ocitovat tuto autorovu větu: “K tomu, aby člověk dokázal přestat s dlouhodobým užíváním drog sám, potřebuje druhé, kteří mu to umožní.”
Autor: LŠim
Zdroje:
1 Nepustil, P. (2014) Bez léčby to jde: proces přestávání s pervitinem bez odborné pomoci. Brno: Masarykova univerzita