Alkohol a domácí násilí v číslech
Domácí násilí lze definovat jako násilí mezi blízkými osobami, které žijí ve společné domácnosti. Jeho riziko spočívá obzvláště v minimální míře kontroly a podceňování jeho závažnosti.1 Je typické pro vztah, kdy jedna z osob funguje na pozici agresora a druhá na pozici oběti. Agresor postupem času intenzitu násilí stupňuje a získává tak moc a kontrolu nad obětí.2 Rozsah domácího násilí v České republice je značný. Dostupné statistiky uvádí, že 17–40 % žen a 10– 38 % mužů někdy v životě zažilo domácí násilí. Celkem 2–9 % jedinců uvedlo, že zkušenost s domácím násilím mělo v posledních 12 měsících.3
Podle výroční zprávy z roku 2021 pilo alkohol v České republice denně nebo téměř denně celkem 8,5 % populace. Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvedlo 15,9 % populace. V posledních letech tedy prevalence denní konzumace alkoholu i častého pití nadměrných dávek alkoholu narůstá, a to jak u mužů, tak u žen. Do kategorie rizikové konzumace alkoholu spadá 6,9–8,7 % populace, dalších 6,0–9,3 % spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu.4
Jak se alkohol podílí na domácím násilí?
Alkohol se dle Kredátuse a Sedláka vyskytuje až u poloviny případů domácího násilí v České republice. Jejich zjištění vychází z až 2 000 kazuistik osob, které zažili domácí násilí.5 V současných teoriích je alkoholu připisována role katalyzátoru, nikoli samostatné příčiny násilného chování. Existují také názory, že jedinci, kteří potřebují a chtějí ventilovat své agresivní sklony, se záměrně intoxikují, jelikož opilost může později sloužit jako polehčující okolnost či omluva páchaného násilí.6
Nešpor a Csémy uvádějí, že existuje spojitost mezi domácím násilím a konzumací alkoholu. Násilné incidenty, před nimiž byl jedním z účastníků požit alkohol, byly závažnější a nebezpečnější než incidenty, kdy byli oba účastníci střízliví. Pokud muži a ženy pijí větší množství alkoholu nebo jsou na alkoholu závislí, dopouští se domácího násilí častěji než jedinci, kteří alkohol nekonzumují, nebo pouze v omezeném množství. Tato skutečnost platí pro vztahy jak heterosexuální, tak homosexuální.7 Výzkum z roku 2015 poukazuje na skutečnost, že riziko agresivního chování k partnerovi se zvyšuje s frekvencí konzumace 5 nebo více sklenic alkoholu.8 Alkohol zároveň představuje rizikový faktor i v násilném chování zaměřeném na děti. Tato skutečnost je obzvláště tíživá, jelikož domácí násilí (specificky fyzické) může vést mimo jiné k většímu riziku rozvoje závislostního chování v pozdějším věku dítěte.9
Problematika alkoholu se ovšem netýká pouze násilných jedinců, ale také obětí domácího násilí. Příkladem může být rozvoj závislosti na alkoholu u osob traumatizovaných domácím násilím. Tato závislost pak může sloužit jako forma útěku z pro oběti nepříznivé situace anebo jako toužené uvolnění. Konzumace alkoholu ovšem přináší pro oběti domácího násilí úskalí, kdy snižuje jejich schopnost ubránit se útoku agresora, nebo si přivolat pomoc. Je proto zásadní, aby se obětem závislým na návykových látkách dostala potřebná pomoc a odborné poradenství.7 Konzumace alkoholu může být také záminkou agresora pro fyzické násilí. Ženy, které uvedly, že se opijí několikrát do měsíce (nebo častěji), jsou až třikrát častěji obětí fyzického násilí od partnera než ty, které alkohol nepijí nebo pijí střídmě. Jak již bylo uvedeno výše, vztah násilí a užívání alkoholu je komplexní, neboť alkohol může často paradoxně sloužit obětem jako prostředek vyrovnávání se s násilím.4
Kde najdu pomoc?
Pokud se cítíte být ohroženi na zdraví nebo na životě, neváhejte se obrátit na tísňovou linku 158 policie České republiky anebo navštivte jejich nejbližší pobočku. Pomoc obětem domácího násilí poskytují také různé neziskové organizace jako je Bílý Kruh Bezpečí, Persefona, ProFem, Rosa a mnoho dalších. Zároveň existují i programy pro agresory učící zvládání agresivního chování.
Zdroje:
1 Matoušek, O., & Křišťan, A. (2013). Encyklopedie Sociální práce. Portál.
2 Ševčík, D., & Špatenková, N. (2011). Muži jako osoby ohrožené domácím násilím. V Domácí násilí: Kontext, dynamika a intervence (pp. 95–111). Portál.
3 Dohnal, D., Hokr Miholová, P., Šprincová, V., & Domesová, S. (2017). Analýza výskytu a latence domácího násilí v partnerských vztazích. Praha: Úřad vlády České republiky.
4 Mravčík, V., Chomynová, P., Grohmannová, K., Janíková, B., Černíková, T., Rous, Z., Cibulka, J., Franková, E., Nechanská, B., & Fidesová, H. (2021). Zpráva o alkoholu v České republice 2021. Úřad vlády České republiky.
5 Kredátus, J., & Sedlák, J. (2007). Alkohol a domácí násilí. Psychologická poradna v Brně.
6 Čr, Ú. (n.d.). Mýty O Domácím Násilí. NZIP.cz. Retrieved May 30, 2022, from https://www.nzip.cz/clanek/104-myty-o-domacim-nasili
7 Nešpor, K., & Csémy, L. (2005). Domácí násilí a alkohol. Česká a slovenská psychiatrie, 101(3): 74-175.
8 Pikálková, S., Podaná, Z., & Buriánek, J. (2015). Ženy jako oběti partnerského násilí. Slon.
9 Kunitz, S. J., Levy, J. E., McCloskey, J., & Gabriel, K. R. (1998). Alcohol dependence and domestic violence as sequelae of abuse and conduct disorder in childhood. Child Abuse & Neglect, 22(11), 1079–1091. https://doi.org/10.1016/s0145-2134(98)00089-1