Věděli jste, že se závislostí bojoval i velikán světové klasické literatury F. M. Dostojevskij? Své zkušeností s gamblingem popsal v autobiografickém románu Hráč1.
Svou první zkušenost s hraním rulety Dostojevskij měl v roce 1863 během dovolené ve Wiesbadenu. Za několik dní prohrál nejen všechny vlastní peníze, ale také hotovost své tehdejší přítelkyně Poliny Suslovové. Poté opakovaně hrál v kasinech německých resortů, prohrával velké částky peněz a dostával se do bezvýchodných situací. Aby se vymanil z dluhů, uzavřel spisovatel v roce 1866 nebezpečnou smlouvu se svým vydavatelem. Do měsíce totiž musel dodat nový román s podmínkou, že když to nestihne, přijde o práva na všechna svá díla a honoráře za ně na dobu 9 let. Hrozilo mu tedy doslova literární otroctví.
Napsat román v tak krátkém termínu se zdálo být téměř nemožné. Podle rady svého přítele se Dostojevskij rozhodl poprvé nepsat rukopis sám, ale využít služeb stenografky. Při práci na románu využil spisovatel svých zážitků spojených s hraním rulety. Díky stenografce Anně Snitkinové nakonec stačil napsat román za rekordních 26 dnů a odevzdal rukopis včas. Během práce se se stenografkou sblížil a po dokončení románu ji požádal o ruku. Na svatební cestu se spolu vydali do Baden-Badenu, kde Dostojevskij znovu sklouzl k hraní. Po tomto případu dal své manželce slib, že už nikdy nebude hrát a tento slib dodržel. Nehrál posledních 10 let svého života2.
Autor: IMIK
1 Dostojevskaja, A. G. (1981). Život s Dostojevským. Odeon.
2 Dostojevskij, F. M. (1979). Chudí lidé; Hráč. Lidové nakladatelství.