V dutině ústní se tvoří tzv. zubní plak. Zubní plak si můžeme představit jako nažloutlý povlak pokrývající naše zuby. Míra zubního plaku je úměrná kvalitě zubní hygieny, schopnosti samočištění samotných zubů a množství přijímaného cukru. Ten velmi často bývá přítomen v alkoholických nápojích, potažmo v drincích míchaných s alkoholem. Množství konzumovaného alkoholu také ovlivňuje tvorbu zubního kazu. Nadbytek cukru v alkoholických nápojích slouží jako „skvělý“ substrát pro tvorbu streptokoků a laktobacilů, které svým působením snižují hodnotu pH zubního plaku. U pravidelných a intenzivních pijáků alkoholu bylo prokázané ve větší míře také krvácení z dásní.1 Nadměrná konzumace alkoholu může vést k onemocněné zvané parodontitida. Jedná se o onemocnění, při kterém dochází k poškození vazů, které drží zub u kosti. Vzniká v důsledku přítomnosti nadměrného množství usazeného bakteriálního plaku. Onemocnění může vést ke ztrátě zubů.2Alkohol může přispívat také tzv. zubní erozi. Zubní eroze je stav, během kterého dochází ke ztrátám tvrdých zubních tkání vlivem působení kyselin. Tyto kyseliny (nebakteriálního původu) mohou pocházet z některých potravin, nápojů či žaludečních šťáv. U jedinců závislých na alkoholu často dochází ke zvracení žaludečního obsahu. Stejně tak některé alkoholické nápoje mohou být kyselého charakteru či bývají míchané s jinými nápoji kyselého charakteru. Zubní eroze může velmi nepříjemně poškodit zubní sklovinu a zapříčinit její nenávratné poškození.3 Alkoholu se také přisuzuje nadměrná pigmentace zubů. V tomto případě se hojně hovoří o červeném víně. Červené víno obsahuje tzv. chromogeny. Tyto chromogeny se usazují na površích zubů a následně způsobují povlak.2 Alkohol, respektive chemická látka ethanol, může také silně ovlivňovat suchost v ústech. Po pozření alkoholických nápojů dochází v organismu ke zvýšenému pocitu žízně. Dlouhodobá intenzivní konzumace alkoholu ovlivňuje v našem těle tvorbu tzv. acinózních buněk. Tyto buňky mají v našich ústech na starosti tvorbu slin. Alkohol snižuje tvorbu těchto buněk.2 Nadměrná konzumace alkoholu se nadále podílí na chronickém zápachu z úst (tzv. halitóza) či na manifestaci nádorového onemocnění v dutině ústní.4 Česká republika se dlouhodobě staví mezi země s nejvyšší konzumací alkoholu na osobu za rok. Necháme na vás, abyste posoudili, zdali je to dobré či nikoli. Alkohol je látka silně návyková a silně toxická pro náš organismus. Svým působením dokáže ovlivnit tkáně v celém našem těle. V tomto článku jste se mohli dočíst několik změn, ke kterým může dojít jeho působením v dutině ústní. Rádi bychom zde apelovali na dodržování hygienických návyků a k pravidelným návštěvám vašich zubařů. S problémy v ústech vám neporadíme, ovšem dokážeme vám poradit v oblasti odvykání na alkoholu. Pokud cítíte, že nastal ten správný čas a chcete začít řešit vaše pití, neváhejte se obrátit na naši bezplatnou linku na čísle 800 350 000.
Autor: AV
Zdroje:1 Kilian, J. (1999). Prevence ve stomatologii. Galén. 2 Limeback, H., Kaiferová, J., & Broukal, Z. (2017). Preventivní stomatologie. Grada Publishing.3 Inenaga, K., Ono, K., Hitomi, S., Kuroki, A., & Ujihara, I. (2017). Thirst sensation and oral dryness following alcohol intake. Japanese Dental Science Review, 53(3) 78–85. https://dx.doi.org/10.1016/j.jdsr.2016.12.0014 Dostálová, T., & Seydlová, M. (2008). Stomatologie. Grada.
