U jednotlivých příležitostí adolescenti většinou vypijí více alkoholických nápojů než dospělí. Nedávná přehledová studie publikovaná v časopise Nature Reviews Neuroscience přináší shrnutí současných poznatků o příčinách zvýšeného pití alkoholu u dospívajících.Užívání alkoholu dospívajícími je aktuální téma, kterému se ve společnosti dostává stále více pozornosti. Průzkumy ukazují, že ačkoli adolescenti pijí méně často než dospělí, u jednotlivých příležitostí často vypijí více alkoholických nápojů než dospělý člověk1. Přehledový článek publikovaný ve vědeckém časopise Nature Reviews Neuroscience přináší pozoruhodné nálezy o příčinách užívání alkoholu u dospívajících2. Ke zvýšené spotřebě alkoholu pravděpodobně přispívají změny probíhající v mozku v období dospívání. Mozkové struktury, které zpracovávají odměny a emočně nabité podněty (limbický systém) totiž dozrávají dříve než struktury, které zajišťují kontrolu nad vlastním chováním (prefrontální mozková kůra)3. Tento dočasný nesoulad ve vývoji způsobuje to, že dospívající mají větší tendenci k rizikovému chování včetně pití alkoholu a menší schopnost kontrolovat své popudy.Další studie zjistily, že užívání alkoholu u adolescentů může významně souviset s jejich sociálním okolím. Tak například dospívající kluci, kteří pijí velké dávky alkoholu, bývají společensky aktivnější a mohou používat alkohol k navázání vztahů s vrstevníky. Naproti tomu dívky s vysokou spotřebou alkoholu jsou často sociálně úzkostnější a mohou využívat alkohol k tomu, aby získaly odvahu v komunikaci4,5. Výzkumy, které sledují vývoj člověka v čase, dále odhalily, že riziko těžkého pití v adolescenci mohou dokonce předpovídat určité osobnostní rysy. Mezi takové rysy patří například nižší schopnost řídit vlastní myšlení6, zvýšená impulzivita7, problémy s plánováním činností a rozhodováním8, vysoká tendence vyhledávat nové vzrušující prožitky, a extraverze9.
Autor: IMIK
1 Spear, L. P. (2016). Alcohol consumption in adolescence: a translational perspective. Current addiction reports, 3(1), 50-61.2 Spear, L. P. (2018). Effects of adolescent alcohol consumption on the brain and behaviour. Nature Reviews Neuroscience, 19(4), 197.3 Casey, B. J., & Jones, R. M. (2010). Neurobiology of the adolescent brain and behavior: implications for substance use disorders. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, 49(12), 1189-1201.4 Cooper, M. L. (1994). Motivations for alcohol use among adolescents: Development and validation of a four-factor model. Psychological assessment, 6(2), 117.5 Comeau, N., Stewart, S. H., & Loba, P. (2001). The relations of trait anxiety, anxiety sensitivity, and sensation seeking to adolescents' motivations for alcohol, cigarette, and marijuana use. Addictive behaviors, 26(6), 803-825.6 Squeglia, L. M., Jacobus, J., Nguyen-Louie, T. T., & Tapert, S. F. (2014). Inhibition during early adolescence predicts alcohol and marijuana use by late adolescence. Neuropsychology, 28(5), 782.7 Khurana, A., Romer, D., Betancourt, L. M., Brodsky, N. L., Giannetta, J. M., & Hurt, H. (2013). Working memory ability predicts trajectories of early alcohol use in adolescents: the mediational role of impulsivity. Addiction, 108(3), 506-515.8 Squeglia, L. M., Ball, T. M., Jacobus, J., Brumback, T., McKenna, B. S., Nguyen-Louie, T. T., ... & Tapert, S. F. (2017). Neural predictors of initiating alcohol use during adolescence. American journal of psychiatry, 174(2), 172-185.9 Heinrich, A., Müller, K. U., Banaschewski, T., Barker, G. J., Bokde, A. L., Bromberg, U., ... & Gallinat, J. (2016). Prediction of alcohol drinking in adolescents: personality-traits, behavior, brain responses, and genetic variations in the context of reward sensitivity. Biological psychology, 118, 79-87.
