Nastal čas, kdy jste se rozhodli zbavit se své závislosti, ale hlavou se vám honí mnoho myšlenek ohledně celého procesu? Je to pochopitelné, protože zvláště v situacích prvního odvykacího pokusu to skutečně krok do neznáma je. Existují však určitá témata, která jsou společná téměř pro všechny, kteří se rozhodli podniknout krok k životu bez závislosti. Je dobré na ně myslet v začátcích i během odvykání. Jaká to jsou? První téma, které zde probereme, je zvolený způsob odvykání. Dále se podíváme na to, proč není prohra zapálit si cigaretu i během procesu odvykání a jako třetí téma nahlédneme do důležitosti využití veškeré možné podpory. Tak pojďme na to!
1. Přestat kouřit ze dne na den není jediná cesta
Možná podobně, jako se v oblasti gastronomie říká „sto lidí, sto chutí“, tak i způsobů a možností, jak bojovat se závislostí, je mnoho. Každý jsme jedinečný, a proto je pro úspěšné odvykání důležité zjistit, jaký způsob je danému člověku nejbližší a nejpříjemnější. Někdy se to podaří hned, jindy je zas potřeba vyzkoušet různé metody, aby byla nakonec nalezena ta, která bude fungovat. V tomto případě se vyplácí myslet na to, že nic není špatně – i zjištění, že nějaká metoda není pro konkrétního člověka funkční, je důležité. Otevírá možnosti vyzkoušet zase něco trochu jiného... Často se stává, že lidé vnímají jako ten jediný správný způsob přestat ze dne na den. Funguje to tak, že si člověk, který chce přestat kouřit, stanoví tzv. den D, odkdy si již nezapálí ani jednu cigaretu. Na takový den D je také potřeba se připravit a vytvořit si plány, co dělat v situacích, které dříve byly vymezené pro cigaretu. Nebudeme si nalhávat, že to není náročné. Někomu takový razantní způsob vyhovuje a úspěšně přestane kouřit. Pro jiného by to zas mohl být příliš velký krok, který by mu byl velmi nepříjemný a kýžený výsledek by nepřinesl. V takové chvíli je možné zvolit cestu postupného snižování počtu vykouřených cigaret. Je to další z možných cest a jak již bylo řečeno, žádná z nich není lepší nebo horší – všechny vedou ke stejnému cíli, a to ke zdravějšímu životu bez závislosti. Přestože zkušenosti hovoří tak, že stanovení dne D je přeci jen o něco účinnější cesta, hlavní je to, aby to bylo pro dotyčného zvládnutelné.
2. Když si během odvykání zapálím, neznamená to prohru
Během této výše zmiňované cesty k cíli žít život bez závislosti se může vyskytnout pár hrbolků – a jsou její přirozenou součástí. Přece jen byla cigareta důležitou věcí v životě jejího uživatele. Ulevovala mu od stresu nebo pomáhala zahnat nudu. Sice se podařilo nalézt alternativy řešení těchto situací, které téměř ve 100 % procentech situací zafungují, avšak může se stát, že si přesto dotyčný zapálí. Co teď? Často se stává, že je tento moment vnímán jako selhání nebo jako zlom, kdy je veškerá předchozí práce na odvykání od cigaret ztracena. Tak tomu však není. I z této situace, které se říká relaps, si lze odnést něco, co nám v další abstinenci může pomoci. Zaprvé je to samozřejmě možnost zanalyzovat důvody, ze kterých k tomu došlo, a lépe se na podobné situace v budoucnu připravit. Především je to ale možnost se díky relapsu přesvědčit, že žít život bez závislosti stojí za to. A že se dotyčný i po krátkém relapsu k životu bez cigarety vrátí, to může být důkazem toho, že to opravdu lepší způsob je. Proto je důležité nevnímat relaps jen jako situaci, která nám vzala, ale která nám může i něco důležitého dát.
3. Využívat v době odvykání veškeré možné podpory není slabost
Možná i vlivem dnešní doby často vnímáme, že zvládnout vše sám a svépomocí je ta nejlepší varianta. Je ale trochu škoda, že v takových chvílích nevyužijeme všech možností, které by nám ke zdárnému výsledku mohly dopomoci. Odvykání většinou není úplně lehký proces, proto bývá důležité o tomto rozhodnutí informovat své nejbližší okolí, dále třeba také kolegy na pracovišti. Většinou je okolí rádo, že může poskytnout podporu, a to například nejen slovní nebo třeba objetí, ale možná i přechodně přizpůsobit prostředí dotyčného tak, aby pro něj bylo odvykání příjemnější – například tím, že v jeho přítomnosti kouřit nebudou. Taková podpora bývá velmi důležitá. A dokonce může být pro někoho přínosné být přítomen procesu něčího odvykání a inspirovat ho k vlastnímu rozhodnutí také své kouření přehodnotit. Pokud se budeme bavit o možnostech podpory, či tedy spíše možné úlevy na cestě k abstinenci, je dobré nechat otevřené dveře možnostem náhradní nikotinové terapie – ať už náplastím, žvýkačkám, pastilkám nebo spreji. Tyto prostředky jsou určené ke zmírnění abstinenčních příznaků a za těmito účely je naprosto v pořádku toho během odvykání využít. Někdo chce vše zvládnout bez podpory, ale zvláště u dlouhodobých uživatelů se silnou fyzickou závislostí mohou abstinenční příznaky, mezi které se řadí například podrážděnost, nesoustředěnost, závratě či nespavost, skutečně znepříjemňovat život a znemožňovat běžné fungování. Dalo by se říci, že je projevem síly připustit, že na to nemusím být sám a že není potřeba celý odvykací proces protrpět. A nejen v odvykání, ale i v životě je velmi důležité umět zhodnotit své síly a o pomoc i v takovou chvíli skutečně říct. Jedním z míst, kde si můžete o pomoc říct je i naše bezplatná linka na čísle 800 350 000, kde vám ve vás ve vaší situaci rádi podpoříme a pomůžeme najít vhodný směr.
Autor: NAFÍ
